Elektro nás doprovází opravdu celý život, opravdu od začátku až do konce, protože i malé děti využívají už elektro věci. A to například elektrický kolotoč, takový elektrický kolotoč nad postýlku, který můžete dát do zásuvky a nebo do něj vložit baterky. A je opravdu mnoho způsobů, jak člověk může využívat elektro a nebo techniku. I elektrotechniku. Také mnoho lidí využívá techniku také k tomu, že je třeba budí budík. Dříve to bylo takové, že to byl takový starodávný retro budík a takový retro budík si ještě pamatuju od svého dědečka, protože můj dědeček měl opravdu takový krásný retro budík, který mám schovaný dodnes. Dnes už vím, že ten budík má opravdu velikou cenu.
A už jsem měla zájemce o koupi, kteří ho chtěli ode mě koupit za pět tisíc korun. Jenomže já ho neprodám, tedy alespoň v blízké době ho nemám vůbec v plánu prodat. Možná ho prodám až déle, až bude mít třeba větší hodnotu a to samé hodinky. Pokud máte doma nějaké ještě klasické hodinky na takové natahování, tak i tyto hodinky už by měly mít nějakou hodnotu. Také si vzpomínám, že můj dědeček měl opravdu starý automobil a motorku. A to také, když tohle elektro chtěl prodat, tak si myslím, že dědeček si vždycky říkal, že tohle neprodá a že to nechá třeba někomu jako dědictví. Sice to nebyly elektro věci, nebylo to na elektroniku, ale bylo to normálně na benzín, ale dědeček si toho tak úplně cenil.
Že to stále opravoval. Dědeček říkal, že jednoho dne to bude mít opravdu velikou cenu. A pokud i vy užíváte elektro opravdu každý den, jako například budík, tak to znamená, že jste také na elektru opravdu závislí. Třeba byste se bez budíku vůbec nevzbudili. Já bych se třeba bez bez budíku vůbec nevzbudila. Používám budík, ale na mobilním telefonu. A abych se přiznala, já bych bez mobilního telefonu už vůbec nemohla být. Mobilní telefon využívám opravdu každý den, a to nejen k buzení, ale také ke hrám. Třeba v čekárně u lékaře si vždycky hraju na mobilu mobilní hry.