Když se po někom chce, aby pro někoho pracoval, nestačí mu to jednoduše poručit. Tak to chodilo za otrokářství a do určité míry za soudruhů při brigádách, Akcích Z a podobně, ale dnes už to nepřichází v úvahu. Dnes už si nikdo nemusí nechat práci nakazovat, a kdyby to někdo přesto zkusil, nenechal by si to ten nucený líbit. Protože dnes už nemusí pracovat nikdo, a kdo pracovat jde, ten z toho chce určitě něco mít. A tím něčím je nesporný dostatek peněz.
Do práce se dnes tedy chodí především kvůli výplatě. Jež má člověku pokrýt především jeho minimální životní potřeby, jež by ale měla stačit i aspoň nějaký ten menší luxus a ušetření si nějaké té koruny pro takzvaného strýčka Příhodu. Tedy pro případ neplánovaných finančních komplikací.
A když se pracuje pro peníze, je pochopitelné, že jich chce mít zaměstnanec hned zkraje zaručeno dost. A proto chce tento vědět, kolik bude brát. A zaměstnavatel mu na toto přání odpoví určitou cifrou. Obvykle hrubou mzdou, již je ochoten a schopen poskytnout.
Jenže ani pak nemá zaměstnanec vlastně nic jisté. Totiž má to jisté i nemá. Je dané, kolik dostane, ale on sám to přesně neví. Protože on dostane jenom mzdu čistou. Tedy hrubou mzdu mínus daň z příjmu a sociální a zdravotní pojištění. A co to přesně obnáší, o tom mnozí zaměstnanci – prostí lidé – nemají potuchy.
A aby nedošlo k tomu, že bude někdo pracovat, aby pak plakal nad mizernou čistou mzdou, je rozhodně vhodné provést si vlastní výpočet čisté mzdy už v předstihu. Aby onen pracující věděl, co ho čeká a nemine.
A je dobře, že se dá podobný výpočet zvládnout i s pomocí kalkulačky na internetu. Protože to někomu podobnému usnadní život. Přinejmenším tím, že se potenciální zaměstnanec hned dozví, zda mu bude taková mzda vyhovovat. A když zjistí, že ne, nebude se upisovat k něčemu, co mu neumožní normálně žít.